Na kovi-krizi se snažily přiživit všechny možné zájmové skupiny, nicméně celý kovi-cirkus u nás neřídila nějaká konkrétní politická strana, ale medicínský systém. A na ten bychom měli zaměřit pozornost.
Důležité je, kdo obsazuje klíčové medicínské pozice, od toho se odvíjí politická rozhodnutí, která nebyla v Česku v porovnání s jinými zeměmi nějak neobvyklá. V Česku byla spíše o trochu bizarnější než jinde, protože Češi jsou velmi vynalézaví v obcházení různých nařízení, a proto u nás vznikali podivní kočkopsi. V zemích na západ a sever od nás lidé často poslušně respektovali nařízení svých vlád, protože mají poslušnost a řád v krvi, na jih od nás zase zavedli velmi přísná opatření kontrolovaná policií. Česká vláda se snažila inspirovat v zahraničí a splácala páté přes deváté. Ale do jisté míry to bylo dobře, protože důvěryhodnost smysluplnosti různých opatření brala za své. A právě tohle o to víc ukazuje na ty, kteří stojí v pozadí.
Ve všech oborech lidské činnosti stojí často proti sobě různé názorové proudy a nejinak je tomu i v medicíně. Ta je však velmi specifická. Medicína totiž dávno přestala být vědou, přestože si na ni o to víc stále hraje. Přibližně před 100 lety totiž některé skupiny zjistily, že na medicíně lze úžasně vydělat, a to byl počátek konce skutečné vědy v medicíně (1). Místo medicíny založené na důkazech nyní existuje medicína založená na penězích. Pokud by existovaly dva tábory zastupující opačná stanoviska, výsledkem by byl jakýsi rozumný rovnovážný střed. Pokud je jeden z táborů systematicky podporován a sponzorován penězi z farmabyznysu, pak tento hlavní směr hypertrofuje a vytvoří se v něm velmi silné mechanismy, jak si udržet dominantní pozici.
Cokoliv v medicíně odporuje tomu správnému farmabyznysu, je prohlašováno za pavědecké a zástupci těchto názorů jsou přirozeně eliminováni. Pod tím si nelze představovat, že někdo z nějaké farmafirmy přímo zakročí proti nějakému odpadlíkovi. Systém je sám již tak dobře vyladěn, že odpadlíky eliminuje sám. Proto se také na důležité medicínské pozice dostávají lidé často pochybných morálních nebo i mentálních kvalit. Viděli jsme to na postavách ministrů z lékařských kruhů. Vidíme to na předsedovi lékařské komory. Mnozí se pozastavují nad tím, jak někdo jako Kubek může být hlava českého lékařského stavu, tedy skupiny velmi inteligentních lidí. Není to žádný paradox, je to naopak zákonitost.
A nyní to můžeme vidět velmi jasně na řízení celé kovi-krize. Celou ji totiž řídily osoby a skupiny buď přímo napojené na farmaceutické firmy nebo zastávající velmi výrazně hlavní medicínský farma-směr a to až velmi agresivně a fanaticky. Celý medicínský systém je vyladěn tak, že kritici hlavního farma-směru jsou odsouváni z medicínské hierarchie na okraj. A současně medicínský systém je enormně hierarchický. Pokud někdo chce profesně růst, musí být do hierarchie začleněn (2). Jinak se může s nějakou vyšší medicínskou kariérou rozloučit a odejít dělat obvoďáka na vesnici, což mnozí nakonec rádi udělají, jenže jejich vliv na medicínský systém je potom zanedbatelný.
To vše neznamená, že medicína by lidem vůbec nepomáhala. V mnoha případech je nutná, umí v kritických situacích zachránit život, dokáže ulevit od akutních potíží. Ale v historii vždy, když se rozhodovalo, jestli se vydat směrem levné varianty, nebo varianty peněz, převážily peníze. Kdyby se to stalo u jedné konkrétní věci, nevznikla by žádná katastrofa, ale pokud se tak děje systematicky desítky let, vznikne podivný paskvil, který namísto celkové pomoci lidem tyto lidi naopak vysává. A toto se dělo dávno před kovi-krizí. Tyto mechanismy je velmi důležité vnímat, abychom kovi-krizi správně uchopili.
Několik typických ilustrativních příkladů. V současnosti se plošně užívají různé léky, u kterých je zcela bezpečně prokázáno, že zkracují lidem život – například léky na vysoký cholesterol. To je prokázáno dokonce metaanalýzou, tedy nejvyšším vědeckým důkazem. Tyto léky jsou nadále plošně podávány. U očkování dětí se postupně prokazuje, že způsobuje celkově vyšší nemocnost a přitom při současných hygienických a dietetických podmínkách většina nemocí, proti kterým se očkuje, nepředstavuje pro děti téměř žádné riziko. Naopak je prokázáno, že právě očkování stojí za vzrůstajícím výskytem autismu (3). Pokud však o tom někdo z lékařského prostředí začne otevřeně mluvit, hrozí mu až exkomunikace z lékařské komory. A takový lékař tedy může téměř desetileté období vzdělávání a atestací pověsit na hřebík. Naopak levné léčivé nebo podpůrné prostředky, na kterých farmafirmy nemohou nic vydělat, jsou postupnými kroky eliminovány nejen z medicíny, ale i z mimomedicínského prostředí.
Proti bylinkářství, ze kterého farmaceutika ve velké většině vycházejí, je veden skrytý systematický boj, který koordinuje i Evropská unie (4). Již před desítkami let byly z medicíny eliminovány důležité minerální substance, jako například bór (5) nebo jód (6 – od strany 348), údajně pro svoji škodlivost, kterou dokazovaly okrajové lékařské studie. Avšak byl jim dáván postupně takový (štědře sponzorovaný) prostor, že se od užívání postupně zcela upustilo. Jenže užívání těchto substancí preventivně by mohlo mít obrovský pozitivní zdravotní efekt na celou populaci. To by však znamenalo nižší výdělky farmafirem. Proti homeopatii, která je v řadě zemí rozšířenější léčebná metoda než naše konvenční „vědecká“, je veden kontinuální boj a v médiích se opakovaně objevují články, opět štědře sponzorované, které mají homeopatii zesměšňovat. Proč je proti ní veden tak urputný boj? Jednoduše proto, že funguje. Jenže její obrovskou nevýhodou je, že na klasické homeopatii farmafirmy nemohou vydělávat. Homeopatické léky jsou až na jednu výjimku zcela nelicencovatelné, výroba je velmi levná, zdrojové materie jsou v přírodě všude kolem nás. Noční můra pro farmafirmy.
A tím se dostáváme zpět k současné kovi-stuaci. To, že levné léčebné prostředky na virózu nejsou medicínským systémem akceptovány, jsou vymazávány z médií jak sociálních tak i mainstreamových televizí a novin, není nic divného. Je to v rámci současné medicíny naopak zákonité. To, že několik medicínských osobností používá rozum a osobní statečnost a otevřeně mluví o tom, že na současné situaci je něco špatně, nutně vede k jejich zesměšňování a k eliminaci z veřejného prostoru. To, že na ministerstvu vznikají různé poradní skupiny výhradně z fanatických zastánců farma-medicíny a nejsou tam připouštěni různí názoroví oponenti tak, jak by to mělo ve vědě být, opět není ničím zvláštní. Naopak. Přesně tímto způsobem medicína funguje. Vybere se tým „odborníků“, kteří zastávají velmi úzký názorový proud, ten, který farma-medicíně vyhovuje. Má to vyvolávat zdání, že se na něčem skutečně odborníci shodují. Ve skutečnosti je to vše pouze šaráda pro veřejnost laickou i lékařskou.
Tento osvědčený způsob vytváření odborného názoru lze velmi dobře ilustrovat na řízení očkovací politiky v předchozích letech. Před asi patnácti lety vytvořila skupina spřízněných lékařů z vojenské nemocnice v Hradci Králové úplně nový „obor“ – vakcinologii. Je to obor, který vlastně neexistuje. Není to specializace, která by se vyučovala na lékařských školách. Ale tato skupina se včlenila do systému odborných organizací pod JEP a tím nabyla na „důvěryhodnosti“. Nejvyšší představitelé, předseda a sekretář (Prymula a Chlíbek), si spolu se svými dcerami založili firmu, která inkasovala za vědecké práce (klinické testy) desítky milionů korun (7) (8). Na tom by nebylo nic divného, kdyby se z velké části právě z této skupiny na Ministerstvu zdravotnictví nevytvořila „odborná“ skupina NIKO (Národní imunizační komise), která od té doby v podstatě zcela samostatně rozhoduje o očkovací politice v ČR. Tedy například o přípravě různých sankcí za neočkování, za očkovací kalendář apod. Přitom vazby hlavních představitelů na farmafirmy jsou prokázané. Termín „klinické testování“ je totiž výborná legalizace peněz, které někdo dostává za to, že pracuje pro farmafirmy nějakým „jiným“ způsobem. Přesně to se také objevilo u dalšího z našich ministrů – Arenbergra (9). Zarážející vůbec není, že se snažil vyhnout placení daní. Zarážející je to, že se ministrem stane člověk, který je přímo placen farmaceutickými firmami.
Celé medicínské řešení současné kovi-krize je od prvopočátku řízeno farma-medicínou. To neznamená, že by lidem chtěla přímo a pouze škodit. Znamená to však, že za všech okolností se jednotlivá rozhodnutí dělala tak, aby to vyhovovalo farmabyznysu a nikoliv lidem. Vznikla tak skutečná medicínská tyranie. Tato medicínská tyranie není nějaké české specifikum. Je to tyranie celosvětová, nyní se však enormně utrhla ze řetězu. O vzniku původu viru se mohlo mluvit jen přesně podle zadání medicínských „tyranů“ z WHO. Zmínka o tom, že na virózu existuje účinná léčba, automaticky vedla k mazání celých účtů na sociálních platformách (10). Všechny kroky vedly postupně k „jedinému“ řešení – očkování. Přetrvávající obstrukce, které nemají žádný logický podklad, vedou také jen k tomu jedinému – až bude člověk očkován, obstrukce zmizí. Je to stejné jako waterboarding – jakmile člověk zradí své přesvědčení, skončí utrpení. To, že substance do injekcí nejsou dlouhodobě vyzkoušené, jedná se o genetické látky, které nikdy dříve nebyly schváleny pro plošné použití, opět není nic překvapivého. Přesně takto farmabyznys funguje. A to, že to farmafirmy již schválily pro děti od 12 let, opět není překvapující. U očkování proti HPV, které se aplikuje dívkám ve 13 letech, se objevují podezření, že snižují možnost otěhotnět. Jak překvapivé, že se tím nikdo nezabývá (11). Očkovat čímkoliv v období puberty, kdy se vyvíjejí pohlavní žlázy (mezi 12 a 18 lety), je extrémně nebezpečná hra s plodností populace. Zvláště, když teď vidíme, že „injekce“ mají velký vliv na ženský hormonální systém. A poškozená plodnost se z principu nemůže projevit teď, ale nejdříve za 10 let. Proč něčím tak potenciálně nebezpečným očkovat právě tuto věkovou skupinu, u které je nebezpečí z prodělané virózy téměř nulové?
To, o čem si mnozí myslí, že nedává smysl, naopak smysl dává. Nesmyslná opatření posledních měsíců řídila velmi sofistikovaně a nepřímo farmaceutická mafie prostřednictvím lékařů a odborníků, kteří přece jednali v zájmu vědy a v zájmu medicíny. Svědomí mají povětšinou čisté, protože vždyť ostatní říkají totéž. Proč se na tom nepodílet. Jenže celý tento medicínský systém je nemocný. Nyní je možné proti tomu částečně bojovat přinejmenším tím, že člověk nepřistoupí na nebezpečnou očkovací hru, ale tím to nesmí skončit. Medicínský systém se nám odkryl ve své nahotě. Pokud dál bude propojen s řízením státu, neustálého tlaku farmafirem se nezbavíme. Dříve měl dopad alespoň z většiny pouze na oblast zdraví a každý si mohl volit, jestli se nechá farma-medicínou opečovávat. Nyní však začíná zasahovat do řízení státu, do svobody všech lidí.
Vliv farma-mafie prostřednictvím hlavního medicínského proudu je nutné eliminovat. Přinejmenším zavedením skutečné oponentury, jak lékařské, tak i odborné nelékařské, do poradních orgánů. Konvenční medicína si pomocí farma-mafie postupně vydobyla monopol na rozhodování o zdraví i svobodě lidí. To musí skončit. Jinak nás farmacie nakonec skutečně zlikviduje.
12. června 2021
