Drtivá menšina

Drtivá menšina

Tok dějin nikdy neměnila většina. Vždy to byla aktivní odhodlaná menšina v nějaké populaci, která obrátila ono kormidlo dějin – ať už jakýmkoliv směrem. V roce 1969 dokázal nejslavnější rumunský psycholog Serge Moscovici jasně a stručně formulovat, za jakých podmínek to je možné. Došel k tomu na základě vlastních studií a experimentů. Účelem jeho slavného experimentu bylo identifikovat koncept sociálního vlivu aktivní menšiny.

        Serge Moscovici (14.6.1925, Brăila – 16.11. 2014, Paříž), byl rumunský sociální psycholog a aplikátor psychoanalytické teorie na oblast médií a sociálních skupin.

        Moscovici se zaměřil na vliv menšiny na skupinu. Zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s těmi, kteří byli v menšině. Ve skupině šesti lidí se prezentovalo 36 předmětů různých odstínů modré. Dva lidé, se kterými byl Moscovici domluven, vždy záměrně odpovídali, že barva je zelená. Bez jejich přítomnosti dosahovala chybovost ve skupině 0,25%. V případě jejich přítomnosti se chybovost zvýšila na 8,4% a alespoň jednou odpovědělo v souladu s tvrzením menšiny až 32% účastníků. Moscovici pokračoval v experimentu dále. Ptal se jednotlivců mezi čtyřma očima, jakou mají předměty v odstínech modré, barvu. Účastníci, kteří byli předtím s časovým odstupem ovlivněni dvěma jeho spolupracovníky, odpovídali více jak v 50ti procentech, že vidí zelenou.

        Tyto experimenty definovaly podmínky, za jakých může menšina efektivně ovlivňovat většinu.

        Těmito podmínkami jsou:

  • - jednota v názoru menšiny
  • - vytrvalé vyjadřování stálého názoru na problém, kterému věří a pevně se ho drží
  • - odolávání tlaku většiny na změnu názoru
  • - konzistence v argumentaci a vystupování
  • - informační bombardování všemi dostupnými prostředky včetně osobního kontaktu

        Neustálé připomínání důsledků většinového rozhodnutí nakonec přiměje některé členy většiny k většímu (nebo vůbec nějakému) kritickému myšlení a přehodnocení vlastních postojů, nebo alespoň k pochybnostem o jejich správnosti. Také může vést k odložení rozhodnutí, dokud nezíská další informace.

        Nepřímý vliv je silnější než přímý

        Další experimenty prokázaly, že nepřímý vliv menšiny na většinu je poměrně silný a podceňovaný. S časovým odstupem, kdy si například vyslechneme rozhovor zasvěcených a erudovaných odborníků, se ukazuje, že právě tyto názory nás velmi ovlivnily, protože jsme je přejali na podvědomé úrovni za své vlastní a jejich zdroj si už nemusíme uvědomovat. Také se zjistilo, že lidé mají v soukromí tendence spíše s menšinami sympatizovat.

        Pokud se podíváme na činnost různých aktivistických skupin a některých „neziskových“ organizací, tak zjistíme, že tento Moscoviciho „koncept sociálního vlivu aktivní menšiny“ úspěšně aplikují. Tyto skupiny, které slouží tzv. „globálním elitám“ k zavedení nového světového řádu však nemohou tento koncept zcela úspěšně využívat. Nesplňují totiž dva důležité faktory. Nejsou samostatné, ale mají jedno globální centrální řízení, které jim posílá noty. Dle potřeb tedy mění, jak své postoje, tak i způsoby argumentace, často i včetně argumentů samotných. Protože mají neomezené finanční možnosti, tak řada jejich členů ve skutečnosti své „pevné názory a ideovou linii“ pouze předstírá a jejich skutečnou motivací je finanční zisk a moc. Ukázkovým příkladem v našich podmínkách je „Milion chvilek pro demokracii“.

        Jsou-li záměry menšiny čisté, tak při dodržení Moscovicim definovaných podmínek bude vždy do určité míry změna úspěšná. Pokud by takováto menšina ještě aplikovala techniky z oboru parapsychologie, tak by mohla zcela převzít iniciativu a snadno změnit rozložení sil ve společnosti v poměrně krátkém časovém úseku. Stačilo by k tomu poměrně málo.

        Husité vítězili v řadě bitev nad deseti i vícenásobnými přesilami křižáckých vojsk, zejména díky pevné víře, čistým záměrům a silným emocím, se kterými do bitev chodili. Chorál „Ktož sú boží bojovníci“ není obyčejná válečná píseň. Žižkovo „Na množství nehleďte!“ vyjadřovalo řadu výše uvedených principů. Naši předci velmi dobře věděli, když říkali: „V jednotě je síla!“

        Pokud se tedy podíváme na aktuální situaci, tak vidíme, že řada podmínek již byla splněna. Politická opozice a různé oborové skupiny, ale i řada občanských aktivitistických skupin a jednotlivců se dokázala sjednotit. Výsledkem je již nyní fungující spolupráce a desítky tisíc lidí, kteří je aktivně podporují v ulicích a na sociálních sítích. I jako menšina můžeme situaci v této zemi pozitivně změnit. Stačí dodržet Moscovicim definované podmínky a dosáhneme pozitivních změn v poměrně krátkém čase.

Jan Betko

4. ledna 2022

Drtivá menšina
David a Goliáš


Drtivá menšina

Vždy to byla aktivní odhodlaná menšina, která obrátila kormidlo dějin (číst celý článek)

Propagace opíchnutí šířením nenávisti

Chce-li někdo dosáhnout jakéhokoliv zla, oblékne ho do hávu z dobra. Nyní se pořádá hon na nenáviděné neopíchnuté. (číst celý článek)

Koho je možné volit?

Od voleb sice nemůžeme očekávat skutečně pozitivní vývoj, ale v současné době je důležité nestrkat zbytečně hlavu do oprátky. (číst celý článek)

Chceme dál živit hydru pseudo-demokracie?

Politický systém je prodlouženou rukou nikým nevolených zájmových skupin. (číst celý článek)

Budeme mít vlastní místo pro život?

Soumrak ženské a mužské energie?

Láska k Zemi vs. Gréta

Lidé v područí farma-okovů

Medicínská tyranie

Vznik společenství České země