Koronavirový cirkus přes obrovské hospodářské, společenské i jiné ztráty přináší i mnoho pozitiv, která nejsou přes současný marasmus příliš zřetelná, ale pro naši budoucnost jsou možná velmi zásadní. Na povrch totiž začínají vyplouvat skryté věci, kterým většina lidí dříve nevěřila, protože se jim zdály až příliš neuvěřitelné. V současné depresi úplně všeho tak můžeme vidět i známky světla na konci zabláceného tunelu.
1. Zjišťujeme, že konvenční medicína nemá zájem na skutečné léčbě a prevenci. Různé nadějné lékařské postupy jsou systematicky zadupávány do země (Isoprinosine, ...). Místo vytvoření vědeckých týmů jsou odborníci veřejně zesměšňováni a vypínáni z médií. I tak jenoduchou základní prevenci jako dostatek potřebných vitamínů a dalších doplňků (D, C, zinek, ...) , která by mohla výrazně snížit úmrtnost, nebylo Ministerstvo zdravotnictví schopno ohroženým skupinám za celý rok ani doporučit, natož zajistit a distribuovat. Vysoce efektivní léčebné postupy (oxid chloričitý), které používají zahraniční vlády v oblastech s malým vlivem WHO jsou zcela ignorovány. Jediné, co lékaři doporučují lidem je vzít si paralen, který potlačuje náš imunitní systém. A ten je přitom pro boj s jakoukoliv infekcí to nejdůležitější. Medicína tak zajímají pouze respirátory, izolace, JIPová lůžka a vakcinační byznys.
Mnoho z nás se tak čím dál víc může ptát, postupuje medicína v jiných směrech jakkoliv jinak? Nevytváří vlastně celkově nemocné lidi, které pak následně „léčí“ velmi nákladným způsobem? Pod prevencí často nemyslí skutečnou prevenci chorob, ale záchyt nemocí až již v počátečních stádiích, kdy je možné už nějakou nákladnou léčbu nasadit. Jsou cíle medicíny celkově skutečně důvěryhodné? A není hra na vědecké důkazy jen nástroj farmafirem? Například léky na cholesterol prokazatelně (podle metaanalýzy vypracované před několika lety) zkracují život. Tyto léky jsou přitom stále s klidem předepisovány.
2. Lidé zjišťují, že vakcíny, dříve se tvářící jako neotřesitelné „dobro“, provází spousta evidentních lží. Ministerstvo zdravotnictví je schopné chtít nutit lidi k očkování pod pohrůžkou omezení osobních svobod a přitom očkovaní lidé mohou nákazu šířit dál. To, že to nedává smysl pochopí každé malé dítě. Pak je tedy zcela evidentní, že nejde o zastavení epidemie, ale o vakcinaci jako takovou. Zjišťujeme také, že WHO není až tak čistou dobročinnou organizací, ale že je to pouze prodloužená ruka farmafirem.
Každý si může spočítat na prstech, že i kdyby byla proočkovanost 99%, což je naprosto nereálné, virus to nezlikviduje. A i kdyby vakcinace skutečně fungovala tím nejoptimističtějším způsobem, ochrana by fungovala nanejvýš rok, o čemž mluví i ti nejoptimističtější vědci. Takže i kdyby vše fungovalo jako v pohádce, za rok máme novou vlnu epidemie. Tedy to celé znamená, že tvůrci těchto pohádek budou chtít za rok proočkovat opět 99%, a další rok znovu, a tak dál. Každému musí tedy logicky dojít, že nejde o nic jiného, než o vytvoření nástroje k tomu, jak většině populace vnutit každý rok očkování. Tedy vpíchnutí nějaké látky přímo do našeho těla, o které nikdo nebude nic tušit. Genetické sekvence, o kterých nikdo nemůže předem vědět, co to s člověkem udělá. Něco, co z principu nemůžeme nijak kontrolovat. A to, že jednorázové očkování vlastně nikdy ani nebylo v plánu již začínají přiznávat i mainstreamová média.
Vidíme tedy, že na očkovací hru nesmíme přistoupit. Jakmile bychom do „povinného“ očkovacího vlaku nastoupili, nikdy z něj již nebude cesta ven. Očkování bude pouze vytvářet další vlny epidemie a vždy nám budou tvrdit, že bez očkování to „nejde“. Můžeme si však být jisti, že když se lže o vakcínách na současné populární onemocnění, že se nelže o tom, že je šest vakcín smíchaných dohromady, se kterou se často píchá ještě sedmá, zcela bezpečných pro devítitýdení nemluvně? Když vidíme, že kolem vakcín panuje tolik lží, můžeme věřit, že očkování dětí neohrozí celou budoucí generaci? Očkování proti HPV (proti „rakovině děložního čípku“) podle jedné zahraniční studie snižuje možnost otěhotnět o 60% – to se přitom projeví až za desítky let po aplikaci vakcíny. U nás se přitom očkuje kolem 70% dívek. Již před několika lety profesor Prymula v přímém přenosu v TV prohlásil, že bylo podle jedné nanejvýš důvěryhodné vědecké studie CDC prokázáno, že u afroameričanů se po očkování vakcínou MMR významně zvýšil výskyt autismu. Ale, že „nás“ se to netýká. To jsou skutečnosti, nad kterými bychom se rozhodně meli znepokojovat. Jenže na Ministerstvu zdravotnictví se neznepokojuje nikdo, jen se vymýšlí, jak pro očkování vylepšit PR.
3. Mainstreamová média ztrácejí již zcela na důvěryhodnosti. Nástroj, kterým při trochu rozumném užívání bylo možné totálně ovládat veřejné mínění začíná selhávat, protože skupiny, které ho zneužívají tlačí již na pilu tolik, že se jí začínají vylamovat zuby. Cenzura je již tak okatá, že se jí směje čím dál víc lidí. A i když sociálním sítím zatím vévodí pár společností, do budoucna tomu tak vůbec nemusí být. Ti co se snaží cov-šarádu režírovat si myslí, že mají vše pod palcem, jenže nemají. Dokud se nevypne internet, tak se lidé budou moci dorozumívat různými způsoby a protitlak bude ještě víc sílit.
Jediné, co mohou nasadit je různé odposlouchávání, což se již zřejmě začíná dít. Ministr Blatný se snažil pomocí legislativní nouze dokonce protlačit zákon umožňující špiclování mobilů, což se mu nakonec nepodařilo. S čím však nepočítali je tak velké množství lidí, které již informacím z mainstreamu nevěří. Na co je tedy vlastně špiclovat 50% lidí? Kdo to bude zpracovávat? Samozřejmě je možné se snažit diskreditovat největší křiklouny. Ale z půlky národa se stejně najde křiklounů dost. Začíná se jim to pomalu hroutit pod rukama.
4. Většina lidí ještě před nedávnem netušila, že hlavní vládní i opoziční strany jsou vpodstatě to samé, a že se liší jen v drobnostech. Teď už ale začínají zjišťovat, že jediné politické síly, které se současnému stavu dění mají nějaký smysluplný postoj, byly až do současnosti vyvrhelové na okraji politických spekter, na které mainstream do nekonečna kydal špínu. A tím nemám vůbec na mysli pouze jednu stranu. Jenže spolu s bodem 3. – mainstreamová média ztrácejí na důvěryhodnosti – se nyní na politické scéně mohou začít odehrávat věci, které režiséři cov-šarády nebudou mít pod kontrolou. Chopí se někdo této šance?
5. EU již ztrácí poslední zbytky kreditu. Během epidemie nepředvedla naprosto nic, co by nám pomohlo pozitivním způsobem. Jediné, co z EU přichází je:
a) hromadný nákup vakcín, a tedy jednotlivé státy si samy nemohou vybrat, čím budou očkovat
b) omezení pohybu neočkovaných
Tedy vidíme, že EU funguje zcela v souladu se strůjci vakcinačního programu a mainstreamovými médii. Všem nám tedy nyní může docházet, že pozitivní obraz EU, který na nás všchna média chrlila, nemusí být až tak reálný. Že i když naše vlády nejsou vždy až tak úplně svéprávné, tak že to pořád s nami mohly myslet lépe, než ústředí z Bruselu. Prozření sice může každému trvat různě dlouhou dobu. Ono je těžké si sám sobě přiznat, že naletěl nějakým skořápkářům. Tento proces bude sice možná pomalý, ale již se dal do pohybu a bude mít velkou setrvačnou sílu.
6. Nikdo, ani většina vědců nepochybuje, že virus byl umělého původu. Existuje dokonce studie, podle které je šance, že by tento nový koronavir vznikl přirozeně v řádu zlomku jednoho procenta. Tedy jeden člověk, možná nějaká malá skupinka lidí, vytvořili v laboratoři genetickými nůžkami umělý vir, který má za následek to, co vidíme kolem sebe. Jen mimochodem, autorky genetických nůžek dostaly Nobelovu cenu. Neměli bychom se nad tím vážně zamyslet? Tedy ne nad Nobelovou cenou, nad ní se lze spíše pousmát. Ale je skutečně toto cesta, jakou se má lidstvo ubírat? Budeme vytvářet geneticky modifikované zabijáky na které budeme vytvářet geneticky modifikované vakcíny, které budeme píchat miliardám lidí po celé zeměkouli? A nebo budeme směřovat ke skutečnému zdraví, podpoře imunity, jednoduchým a přírodním léčebným prostředkům, a hlavně svobodě, která, i když má nějaké nevýhody, tak je jedinou zárukou toho, že zůstaneme lidmi?
7. Všichni si teď mnohem více uvědomujeme jak je svoboda důležitá. Něco, co jsme si bláhově mysleli, že jsme před 30ti lety natrvalo vycinkali klíčemi. Najednou vidíme, že mnoho věcí kolem nás řadu let pomalu ale jistě směřovalo k něčemu, co se teď před námi objevilo zcela bez příkras a s drsnou krutostí. Jsme jen pár kroků od totality horší, než s jakou máme zkušenosti.
Celá cov-šaráda nám přináší velké procitnutí. Zjišťujeme, že konvenční medicína se o naše zdraví nepostará, postarat se musíme my. Nepostará se o nás ani EU, ani hlavní politické strany. Jediné, na čem teď záleží je nenechat se připravit o svobodu pod pláštíkem jakýchkoliv lákadel, nátlaků a vydírání, i když to nebude snadné. Ale toto procitnutí je velmi důležité a bez něj bychom možná skončily za chvíli jako uvařené žáby. Nyní se nám možná právě díky koronaviru naskytla šance na změnu.
14. února 2021
